Konec?!

Končím?

Toto bohužel,nebo bohudík není žádný vtip. Ano,rozhodla jsem se skončit a přišlo mi fér vás o tom informovat a vysvětlit vám vlastně proč...
Neříkám,že se k blogu už nikdy nevrátím ,ale v dohledné době rozhodně nic psát neplánuji. Možná se tu za 3 roky něco objeví,ale silně pochybuju.
Samozřejmě bych vám moc chtěla poděkovat za čtení mých článků,podporování mě a za všechno. Nechci z knižní komunity zmizet,takže na instagramu mě pořád najdete,jenom ve svém blogu už nevidím další smysl.
A proč to vlastně končím??
Už odmalička byl můj sen napsat knihu,vždycky jsem to chtěla a né ,že bych to teď nechtěla. Vždycky jsem podvědomě věděla,že psát neumím,ale v životě jsem si to nepřiznala,natož abych to říkala nahlas,ale posledních pár měsíců jsem si to začala pořádně uvědomovat a nechápu jak jsem mohla tak dlouho žít ve své vlastní lži. Neříkám,že jsem si o sobě myslela jak úžasně umím psát,jen jsem měla svůj sen napsat knihu a nedošlo mi,že je to vlastně nesplnitelný. Co tak maximálně napíšu je úvaha a není to něco světoborného. Mrzí mě ,že až po takové době jsem si to uvědomila,ale lepší někdy než nikdy. Sice mi můžete říkat,že umím psát (což už jsem párkrát slyšela),ale rozhodně to není pravda. Ani pořádně nedokážu vyjít se svými pocity na světlo,ale prosím zkuste mě pochopit.
Děkuju vám moc za pozornost a mám vás ráda

Komentáře